Institute of Molecular Genetics of the Czech Academy of Sciences
Laboratory of Epigenetic Regulations
Popularisation (in Czech)
Popularizace
Pozvěte si vědce do online výuky – výzva AV ČR [www]
Když Akademie věd ČR na konci března uveřejnila výzvu na sociálních sítích „Pozvěte si vědce do online výuky“, bylo jasné, že aktivita vzbudí zájem. Že ale spustí úplnou lavinu, nikdo nečekal. Hlad pedagogů po zpestření distančního vyučování se projevil v extrémně vysoké poptávce po „vpádech“ vědců do hodin. Odborníci z různých oborů dokážou děti motivovat k dalšímu studijnímu úsilí, a pomáhají tak učitelům v této nelehké době.
Přednáška: Lekce ze čtení genetické informace Témata k diskuzi: DNA, RNA, genetické informace, genetické úpravy a evoluce
Časopis TÉMA P. Svoboda: Kdy vypneme vadné geny? [pdf]
Epigenetika. Poměrně nový vědecký obor a hlavně termín, na který se odvolává spousta biologických, antropologických, sociologických, ale i psychologických studií. Zkoumá přenos informací mezi organismy z generace na generaci, avšak způsobem, kdy není informace uložena přímo v DNA (tím se zabývá genetika). „Spousta mechanismů, které se i v odborné literatuře označují za epigenetické, ve skutečnosti epigenetické vůbec nejsou,“ říká prof. Petr Svoboa (45), vedoucí laboratoře epigenetických regulací z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
„Co když nejde o antisense ale o dsRNA?“ Tahle myšlenka stála na počátku cesty k revolučnímu objevu RNA interference (RNAi, čtěte árenejáj) [viz také Vesmír 86, 110, 2007/2]. Podle Craiga Mello, jednoho z objevitelů RNAi, se tak stalo na konferenci ve Wisconsinu v roce 1997. Podle legendy, kterou jsem několikrát zaslechl, to bylo v baru. Není to úplně nepravděpodobné. Po mnoha vyčerpávajících hodinách přednášek zahlcujících mysl množstvím nových dat potřebuje mozek nové informace roztřídit a dát je do správných souvislostí. Posezení s kolegy v baru je k tomu vítanou příležitostí. Nikoliv vzácně se stává, že se v tu chvíli objeví nová myšlenka nebo nové řešení starého problému. Avšak vzhledem k tomu, že barový moment osvícení nelze ověřit z žádného zdroje, jde nejspíš jen o legendu.
alé molekuly RNA plní ohromující množství biologických rolí a navzdory malé velikosti jsou nepostradatelné pro organismy od prvoků až po člověka. Přesto až do konce 90. let unikal tento skrytý svět naší pozornosti. V novém tisíciletí však malé RNA způsobily v biologických vědách hotovou revoluci a v posledních letech nacházejí výsledky výzkumu na tomto poli uplatnění také v humánní medicíně.
Projekt Bioskop
Laboratoř pro děti CEITEC na Masarykově univerzitě, Petr Svoboda je původním spoluautorem projektu a členem představenstva společnosti Bioskop. IMG vlastní registrovanou ochrannou známku Bioskop a doménu bioskop.cz.
Videorozhovor iDnes P. Svoboda: Geneticky modifikovaní kozlové planetu neovládnou
Rozhovor v DVTV Svoboda – Vědec stvořil geneticky upravené děti. Nejsou to žádní Frankensteinové