Předmětem našeho dlouhodobého výzkumného zájmu jsou interakce mezi nádorovými buňkami a imunitním systémem, včetně dopadů protinádorové chemoterapie a imunoterapie na tyto interakce. Zaměřili jsme se na mechanismy, jimiž mohou nádorové buňky unikat imunitním reakcím, jako je např. snížení povrchové exprese MHC gp I. třídy na nádorových buňkách nebo mechanismy rozvoje imunosuprese v mikroprostředí nádoru.
V současnosti se zaměřujeme na dopady genotoxického stresu a indukce buněčné senescence chemoterapeutiky nebo cytokiny na vzájemné vztahy mezi nádorovými buňkami a imunitním systémem. Buněčná senescence představuje důležitou bariéru proti rozvoji rakoviny. Zároveň však může přítomnost senescentních buněk (nebo obecně buněk v genotoxickém stresu) různými způsoby ovlivňovat mikroprostředí a může také mít škodlivé účinky na růst nádoru a protinádorovou imunitu.
Signální dráhy JAK/STAT hrají ve výše zmíněných procesech důležitou roli. V poslední době jsme se soustředili na roli STAT1 v indukci buněčného stresu/senescence. Dále předpokládáme, že inhibice signální dráhy STAT3 může být důležitým nástrojem pro eliminaci negativních účinků chemoterapie a může zvýšit její účinnost a eliminovat imunosupresi. Proto studujeme v myších preklinických modelech nové a existující inhibitory STAT3 z hlediska jejich potencionálního klinického využití.
V rámci spolupráce a smluvního výzkumu s různými partnery testujeme nové imunitní a chemoterapeutické přístupy na syngenních myších nádorových modelech. K tomu využíváme nádory indukované transplantací syngenních nádorových buněk i transgenní myši, u nichž se vyvíjejí ortotopické spontánní nádory. Využíváme také experimentální modely pro minimální zbytkovou nádorovou chorobu po operaci nebo po chemoterapii. V této oblasti jsme otevřeni dalším budoucím spolupracím.