Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Chovy hlodavců IMG jsou umístěny ve dvou lokalitách, v rámci areálu Akademie věd České republiky v Praze-Krči a ve Vestci, v rámci projektu BIOCEV. Svým uspořádáním a technologiemi patří tyto chovy k nejmodernějším pracovištím s celkovou kapacitou přesahující 70 000 zvířat (především různé kmeny myší a potkanů a jejich transgenních forem), kterým je zajišťováno standardizované prostředí, postupy a odborná péče. Nové technologie chovu dopomáhají udržet vysoký zoohygienický status bariér, a umožňují tak produkci zvířat prostých specifických patogenů v rámci doporučení FELASA. Zvyšují pohodu zvířat, snižují stres z nadměrné manipulace a také zlepšují efektivitu organizace chovu, který splňuje nejpřísnější požadavky na kvalitu a pohodu zvířat dle měřítek mezinárodních standardů. Hlodavci jsou v IMG využívány v širokém spektru základního výzkumu, zejména k identifikaci funkcí řady genů. Mnohé z nich nacházíme také u lidí, a lze tedy očekávat, že budou mít podobnou funkci.
Rybí chov je umístěn v budově IMG v Praze-Krči. Má kapacitu 950 akvárií a jsou zde umístěny linie transgenní, mutantní i nemodifikované. Hlavním modelovým organismem je Danio pruhované. Tato malá tropická ryba nachází stále širší uplatnění v biomedicínském výzkumu. Jednoduchý chov, rychlý časný vývoj a velká produktivita umožňuje provádění experimentů vysoce efektivním způsobem. Skutečnost, že jsou embrya transparentní, významně usnadňuje analýzu výsledků. Pro evidenci a management rybích linií se využívá Zebrabase, databáze vyvinutá přímo na našem pracovišti a navržená speciálně pro potřeby akvatických chovů. V současné době ji využívá už více než 30 laboratoří po celém světě.
Chov drůbeže IMG se nachází v obci Koleč, severně od Prahy, asi 45 km od IMG. Chov zahrnuje hlavně geneticky definované inbrední, kongenní a outbrední kuřecí linie. Chovné zařízení produkuje vejce, embrya a kuřata pro několik výzkumných skupin zaměřených na kuřecí modely. Drůbež je využívána zejména pro virologické nebo imunologické projekty, aktuálně pro studium ptačích leukózových virů, které mimo jiné slouží i jako model pro studium ostatních retrovirů, např. viru lidské imunodeficience. Pro vědecké účely rozpracováváme techniky genomového editování pomocí systému CRISPR/Cas9, které je u savců rutinní, ale u ptáků je teprve ve fázi základního výzkumu.
Chov drápatek spravuje IMG ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem ve Vestci. Tento model je často užíván ve vývojové a molekulární biologii. Výhodou je snadný a nenáročný chov, opakovaná možnost získání velkého množství embryí, kompletní vývoj mimo tělo matky a značná velikost embryí usnadňující mikroinjikační a mikromanipulační techniky. Na tomto modelu se řeší projekty asymetrické lokalizace biomolekul v časném vývoji a studium regulace embryonálního hojení a regenerace.
Chov Háďátka obecného je umístěn v Praze-Krči. Háďátko je volně žijící nepatogenní půdní červ z kmene hlístic. Jeho rychlý životní cyklus a nenáročnost na chov je výhodou pro genetické studie eukaryotů. Experimentální všestrannost a podobnost mezi buněčnými a molekulárními procesy u dalších zvířat dělají z háďátka vynikající modelový organismus, na IMG využívaný zejména pro základní výzkum vývoje pohlavních buněk.
Mihule jsou chovány v rámci rybího chovu v Praze-Krči a jako zástupci nejstaršího taxonu obratlovců (kruhoústí) jsou pro nás vhodným modelem pro studium evoluce krvetvorby. Místnost pro jejich chov je vybavena dvěma inkubátory, do nichž lze umístit celkem osm akvárií, která pojmou až dvě stě jedinců. V současné době jsou zde výhradně mihule mořské pocházející ze Španělska.
Kroužkovec, chovaný v budově IMG v Praze-Krči, je mořský bezobratlý živočich. Je zástupcem prvoústých a slouží především pro studium evoluce oka a nervové soustavy. Jeho genom byl sekvenován a bylo zjištěno, že obsahuje mnoho ortologních genů a mikroRNA přítomných běžně v genomech obratlovců, které byly ale “ztraceny“ v genomech “klasických” modelových prvoústých, octomilky a háďátka. Modelový organismus kroužkovce umožňuje využít moderní metody genomového editování a transgeneze.
Kopinatec chovaný v IMG v Praze-Krči se svým embryonálním vývojem a vnitřní stavbou těla podobá obratlovcům, ačkoliv jím není. Je charakteristický relativně pomalou evolucí genomu a morfologickou podobností se zkamenělinami strunatců, a proto bývá někdy označován jako živoucí fosilie. Kopinatec je vhodným modelem pro pochopení stavby těla původního předka všech obratlovců. Kopinatec je unikátním evolučním modelovým organismem nejen pro studium ancestrálních (původních) znaků společných všem strunatcům, ale také pro studium inovací vzniklých u obratlovců.
