Představení kandidáta na předsedu AV ČR pro funkční období 2025–2029

Jedním z kandidátů na předsedu AV ČR je PhDr. Pavel Baran, CSc.

Narodil se v roce 1957 v Ostravě, absolvoval gymnázium ve Frýdku-Místku, poté studoval na univerzitě v Brně obory filosofie a historie. Po ukončení studia absolvoval interní aspiranturu v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV v Praze.

Organizačně se podílel na obnovení činnosti Filosofického ústavu v rámci AV ČR. Zde se věnoval filosofii dějin, morální a politické filosofii, vztahu vědy, techniky a inovací, včetně překladatelské činnosti odborné literatury. Současně působil a působí na vysokých školách (Vysoká škole ekonomická v Praze, Ostravská univerzita, Masarykova univerzita v Brně).

Trvale se věnuje managementu VaVaI, má rozsáhlé zkušenosti v oblasti řízení a vědní politiky.

V roce 2005 se stal ředitelem Filosofického ústavu AV ČR, tuto pozici zastával do roku 2013, kdy byl zvolen členem Akademické rady a místopředsedou AV ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V roce 2021 byl zvolen předsedou Vědecké rady AV ČR a stal se členem předsednictva Akademické rady.

V roce 2014 byl jmenován členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), na zasedání v září 2016 byl zvolen místopředsedou této Rady. V lednu roku 2021 byl zvolen jejím prvním místopředsedou, tuto funkci vykonával do září 2022, kdy mu uplynulo druhé funkční období v RVVI.

Rovněž působil v Komisi pro hodnocení výsledků výzkumných organizací při RVVI, v Ekonomické radě AV ČR, vedl panel Koordinační rady expertů pro přípravu Národních priorit vědy a výzkumu. Je rovněž členem poradních orgánů MŠMT v oblasti vědy a výzkumu (např. Rada pro velké výzkumné infrastruktury) a také členem Výzkumné rady TA ČR a Kontrolní rady GA ČR.

Vybrané aktivity v rámci působení v Akademii věd ČR

• Z pozice ředitele Filosofického ústavu a poté místopředsedy AV ČR podpora vedení Akademie v době útoku na Akademii, podíl na organizaci mimořádného sněmu v roce 2009;
• Formulace konceptu Strategie AV21 v době jejího vzniku (2014);
• V rámci rozpočtové kapitoly AV ČR vyjednání samostatné finanční podpory pro COMPASS-U – Tokamak;
• Prosazování odpovídající institucionální podpory pracovištím na základě výsledků pravidelného hodnocení v AV ČR: organizační změna a následné zrušení Kabinetu hudební historie v Etnologickém ústavu (2018);
• Trvalá podpora institucionálního zakotvení spolupráce s VŠ při výchově doktorandů;
• Předložení návrhu na specifickou institucionální podporu doktorandů v kapitole AV ČR;
• Návrh a realizace podpory působení AV ČR v krajích a regionech;
• Podpora mezinárodní spolupráce a zapojení humanitních a společenskovědních oborů do mezinárodních programů HERA a NORFACE;
• Zajištění existence CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách v Praze);
• Tlak na změnu postavení SSČ / infrastrukturní VVI;
• Trvalá podpora a důraz na prezentaci AV ČR směrem k odborné veřejnosti a popularizace vědy a výzkumu.

Vybrané aktivity v oblasti vědní politiky na národní úrovni

• Podíl na přípravě návrhů rozpočtů pro oblast VaVaI (např. návrh memoranda o finanční podpoře VaVaI i pro rozpočtovou kapitolu AV ČR);
• Koncepční příprava principů nové Metodiky hodnocení M17+ (podpora národního projektu IPN Metodika a systémová reflexe hodnocení vědy a výzkumu);
• Prosazování kompatibility hodnocení na národní úrovni a na úrovni AV ČR s cílem zefektivnit procesy hodnocení;
• Podíl na přípravě návrhů zákonů a dokumentů formujících právní prostředí v oblasti vědy a výzkumu (odstranění „kafemlejnku“, RIS3 Strategie, zákon o VVI, novela zákona o vysokých školách / doktorandi ad.);
• Podpora činnosti GA ČR a TA ČR v rámci kompetencí RVVI, včetně personálních a právních aspektů;
• Kritický monitoring přípravy výzev operačních programů v gesci MŠMT a MPO;
• Vyjednání další finanční podpory pro program ERC CZ;
• Podíl na přípravě Národního plánu obnovy v části zaměřené na výzkum, zejména v oblasti zdraví člověka (kardiologie, onkologie, virologie a na to navazující společenské souvislosti);
• Z pozice místopředsedy RVVI tlak na snižování administrativní náročnosti ve výzkumu (reflektováno mj. v návrhu tzv. velké novely zákona č. 130/2002 Sb.);
• Důraz na trvalé prosazování spolupráce s vysokými školami a firemním výzkumem.