Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Už na konci druhého ročníku publikovala svůj prvoautorský článek. Má za sebou prezentace na mezinárodních konferencích v Evropě i v USA. Mgr. Karolínu Vaníčkovou, PhD studentku na Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) fascinují krevní kmenové buňky a je nadšenou popularizátorkou vědy.
Jak a kdy ses rozhodla pro IMG?
Na IMG jsem se dostala již během magisterského studia, a to přes doporučení na fakultě. Po bakalářském studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy jsem hledala laborku pro vypracování diplomové práce, magistra a byla mi doporučena právě moje současná vedoucí Meritxell Alberich Jordà. I když mě v té době hematologie tolik nezajímala, tak právě Meri a její nadšení a celkově přátelská atmosféra v laborce, spolu se skvělým vědeckým zázemím IMG, mě přesvědčila.
A teď už tě hematologie baví? Čím přesně se zabýváš?
Ano, netrvalo to dlouho a hematologii jsem si oblíbila. Fascinují mě krevní kmenové buňky a jejich schopnost vytvářet krevní buňky během celého našeho života. I to byl důvod, proč jsem se po dokončení magistra rozhodla pokračovat na PhD ve stejné laborce. V rámci mých projektů se zabývám tím, jakými mechanismy tyto kmenové buňky reagují na zvýšenou potřebu granulocytů při infekci.
Teď jsi ve 3. ročníku PhD, jak hodnotíš svoje rozhodnutí pokračovat na PhD na IMG?
I zpětně to vidím pozitivně. Skutečnost, že jsem na svém projektu začala pracovat už na magisterském studiu, mi značně ulehčila vstup do PhD. Takové to úvodní tápání, učení se metodám a rešerše literatury už jsem měla z velké části za sebou a mohla jsem se tak naplno pustit do projektu. I díky tomu se mi podařilo již na konci druhého ročníku publikovat svůj prvoautorský článek a svoje data jsem měla možnost prezentovat na mezinárodních hematologických konferencích jak v Evropě, tak i v USA.
„Fascinují mě krevní kmenové buňky a jejich schopnost vytvářet krevní buňky během celého našeho života.“
V čem vidíš hlavní výhody PhD studia na IMG?
IMG je pro PhD ideální prostředí. Jednak díky svému vědeckému zázemí, ale také díky celé PhD komunitě, která na IMG je. Vím, že se mám na koho obrátit, v případě jakéhokoliv problému, a navíc je tu spousta akcí organizovaných přímo pro studenty, kde se může člověk odreagovat a postěžovat si na PhD lidem, kteří procházejí tím samým. Na začátku jsem se bála, jestli mi nebude chybět zahraniční zkušenost. Tu mi ale poměrně úspěšně nahrazuje náš laborkový mezinárodní kolektiv. Zároveň mě ještě čeká zahraniční stáž, jakožto povinná součást mého PhD programu.
Jaké je to být v tak mezinárodní laborce?
Když jsem nastupovala na magistra, tak jsem se toho trošku bála, nebyla jsem si jistá, zda zvládnu mluvit o své vědecké práci s vedoucí v angličtině. Ve výsledku musím říct, že jsem za to moc ráda. Člověk se rychle rozmluví a jakákoliv další anglická komunikace už mu nedělá problém. Člověku to dá hodně sebevědomí třeba do vědeckých prezentací. Momentálně jsem v laborce jediná Češka a někdy přijdu domů a mám pocit, že už se v češtině nezvládnu ani vyjádřit, takže to rozhodně má svoje plusy a mínusy.
Dobrá průprava na vědecký život v zahraniční?
Ano,člověk si opravdu vyzkouší, jaké je to pracovat v mezinárodním kolektivu, s lidmi různých kultur. Je to taková zahraniční zkušenost, i když pořád doma v Čechách. To mi zase dává možnost se dostat ke spoustě věcí jenom díky tomu, že je u nás nikdo jiný jazykově nezvládne, ať už jsou to ty méně příjemné, jako různé druhy administrace, tak ty zábavnější, jako je třeba popularizace.
Baví tě popularizace? Do jakých aktivit si měla možnost se zapojit?
Postupem času se pro mě popularizace stala oblíbenou částí mojí práce – baví mě snažit se přibližovat náš výzkum lidem na různých úrovních znalostí. Zatím jsem měla možnost připravit přednášku o krvi a imunitních buňkách spolu s malou praktickou ukázkou pro děti z mateřské školy a na den otevřených dveří jsme si zase připravili přednášku pro středoškolské studenty.
Na jakých dalších aktivitách ses podílela?
Náš výzkum jsme se pomocí tiskových zpráv a článku v popularizačním časopise Vesmír pokusili přiblížit i širší veřejnosti. Zároveň jsem již druhým rokem přednášela na konferenci klinických hematologů a snažila jsem se jim objasnit, jak vlastně vypadá takový základní výzkum dělaný na myších modelech. V prvním roce jsem za svoji práci dokonce dostala cenu Mladých Hematologů. V rámci fakulty jsem se taky již dvakrát podílela na výuce kurzu Pokroky v Imunologii pro studenty magisterského a doktorského studia imunologie a v minulém roce jsem se také podílela na organizace konference pro PhD studenty Imunologie.
Stíháš při všech těchto aktivitách mít nějaký volný čas?
Ač mě práce baví, tak mít dostatek volného času na další aktivity je pro mě zásadní. Poslední dobou se mi daří poměrně úspěšně udržovat „work-life balance“. Během prvního roku na doktorátu jsem se naučila poměrně dobře plánovat práci a pracovat co nejefektivněji. Navíc mi nevadí si občas přivstat, ráno se mi na práci lépe soustředí, navíc mám na práci větší klid, vzhledem k tom, že zbytek kolegů se neřadí zrovna mezi ranní ptáčata. Tímto se tak většinou vyhnu dlouhým večerům v práci, při kterých se v zásadě vždycky něco pokazí. Samozřejmě to ale ne vždy vyjde, třeba při revizích článku jsem se dlouhým večerním měření a víkendům v práci nevyhnula.
Co tě ještě v rámci doktorátu čeká? A jaké máš plány dál?
Před dvěma týdny jsem složila doktorské státnice, čímž jsem splnila jednu z posledních podmínek k dokončení studia. Teď se snažím se zase plně ponořit do laboratorní práce a ráda bych dokončila svůj druhý projekt. Na podzim tohoto roku se také plánuji vydat na stáž a pak už „jenom“ psaní disertace a obhajoba. Co se týče plánů po PhD, ráda bych se vydala na postdoktorandskou stáž do zahraničí, ale žádné konkrétní plány ještě nemám, snad jenom, aby tam bylo teplo.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!
