Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
Slavnostní otevření nově rekonstruované budovy pro geneticky modifikovanou drůbež v Kolči.
V pátek 22. dubna 2022 byla za účasti ředitele Ústavu molekulární genetiky AV ČR (IMG) Petra Drábera a předsedkyně Akademie Věd ČR Evy Zažímalové slavnostně otevřena nově rekonstruovaná budova drůbežího chovu na detašovaném pracovišti IMG v Kolči (okres Kladno).
„Rekonstrukce budovy v areálu Koleč byla nezbytná k jejímu plánovanému využití (ustájení) a reprodukci geneticky modifikovaných linií drůbeže. Technologie genového transferu, genetického knock-outu a genomového editování pomocí systémů CRISPR/Cas9 zaznamenala v posledních třech letech prudký rozvoj zejména díky inovacím z Laboratoře virové a buněčné genetiky IMG pod vedením Jiřího Hejnara“, vysvětluje ředitel IMG Petr Dráber.
Rekonstrukce budovy je součástí revitalizace detašovaného pracoviště. Stav objektu, který byl postaven v roce 1955, nesplňoval požadované technické ani hygienické normy pro plánované ustájení a reprodukci geneticky modifikovaných linií drůbeže a byl používán jako sklad. Jednalo se o celkovou rekonstrukci budovy, včetně vnitřních prostor pro chov slepic, rozvodů, nového sociálního zařízení a kotelny. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly více než 5 mil. Kč bez DPH, přičemž 2 mil. Kč byly poskytnuty formou účelové dotace ze strany AV ČR.
Drůbeží farma IMG se nachází v obci Koleč, která leží přibližně 45 km od centrálního pracoviště IMG v areálu biomedicínských ústavů AV ČR v Krči. Chov zahrnuje hlavně geneticky definované inbrední, kongenní a outbrední kuřecí linie. Chovné zařízení produkuje násadová vejce, embrya a kuřata pro několik výzkumných skupin zaměřených na kuřecí modely. Drůbež je využívána zejména pro virologické nebo imunologické projekty, aktuálně pro studium ptačích leukózových virů (které mimo jiné slouží i jako model pro studium ostatních retrovirů, např. viru lidské imunodeficience) a genů podmiňujících vrozenou antivirovou imunitu.
„Nově rekonstruovaná budova a její kapacity nám umožní efektivněji aplikovat techniky genomového editování pomocí systému CRISPR/Cas9, jež jsou u savců již běžně používány, avšak u ptáků jsou teprve ve stadiu základního výzkumu. Výsledkem dlouhodobého výzkumu našeho pracoviště v této oblasti je portfolio patentovaných technologií umožňujících vytvořit drůbeží linie s konkrétními genetickými úpravami. Jedná se např. o drůbež, která je rezistentní proti viru ALV-J decimujícímu drůbeží chovy, nebo genetické modely pro virologii, imunologii a vývojovou biologii“, upřesňuje význam rekonstrukce Jiří Hejnar, vedoucí Laboratoře virové a buněčné genetiky na IMG.
